Search

Existuje udržitelnost v potravinách?

Celosvětově průměrně každý konzument vyhodí až třetinu potravin. Kritickým faktorem pro udržitelnost přírody při produkci potravin je, že naše populace rychle vzrůstá. Vzniká tím hůře udržitelná produkce potravin, po kterých je vyšší a vyšší poptávka. Změnit stravování návyky, je potřeba, aby náš pobyt zde byl udržitelný. Říká Ivana Valentová v rozhovoru pro Leepa.



Ivana Valentová vystudovala nutriční terapii a aktuálně studuje potraviny a výživu ve Velké Británii. Zaměřuje se na výživu člověka, ale také na udržitelnost potravin. Miluje swapování. Začíná se věnovat psaní článků a chce edukovat lidi o udržitelném stravování v souvislosti s psychickou pohodou, pohybem i ekologií na @vyladto.cz


Co tě k udržitelnosti potravin nasměrovalo?

Hlavní impulz bylo asi plýtváni s potravinami. Výhodné akce kdy člověk koupí i to co nepotřebuje a nakonec to skončí v koši. To mě přivedlo k myšlence, že s méně věcmi je život jednodušší, ale i ekologičtější a navíc levnější. Také jsem měla možnost vidět, kolik se vyhazuje potravin ze supermarketů, to množství je neskutečný.


Studuješ udržitelnost potravin, co je hlavním tématem tohoto oboru?

Studuji ve Velké Británii, primárně máme přednášky o jednotlivých komoditách a externí přednášející z různých organizací právě pro udržitelnost konkrétních surovin. Zároveň se může každý individuálně zaměřit do hloubky na to, co ho zajímá. Já se zaměřila na palmový olej z pohledu odlesňování. Základem je objektivita a kritické myšlení. Zhodnotíme, jaké má určitá potravina úskalí a porovnáváme jejich udržitelnost s ostatními možnými náhradami.


Co znamená udržitelnost v potravinách?

Udržitelnost je schopnost udržet biologickou, sociální i ekonomickou produktivitu do budoucnosti. Tedy například, aby produkce určité potraviny nezpůsobovala změnu a škodu na životním prostředí rychleji, než je schopna se obnovit. Ale netýká se to pouze životního prostředí. Potravina musí být udržitelná i z pohledu ekonomického a sociálního – bez využívání dětí, nucená práce atd. Jednoduše řečeno, aby produkce neohrožovala všechny tyto oblasti.

Co je v oblasti udržitelnosti potravin nejvíce šokující?

Celosvětově průměrně každý konzument vyhodí až třetinu potravin. Kritickým faktorem pro udržitelnost přírody při produkci potravin je, že naše populace rychle vzrůstá. Teď je nás cca 7,7 miliard. V roce 2050 to může být 10 miliard. Vzniká tím hůře udržitelná produkce mnoha potravin, po které je vyšší a vyšší poptávka. Změnit stravování návyky, je potřeba, aby náš pobyt zde byl udržitelný. Existuje studie o možnostech zredukování dopadu z produkce a spotřeby potravin – změna stravování, nové technologie v zemědělství například hospodaření s vodou, hnojiva a samozřejmě plýtvání potravinami.


Jaké potraviny bychom si měli nebo neměli vybírat v souladu s udržitelným stravováním?

Téma udržitelného stravování je velké. Například neudržitelná potravina začíná být maso. Nechci tím říct, že by se lidé měli stát vegetariány, když maso milují. To vůbec ne. Sama jím maso 2-3x do týdne. Jeho produkce však způsobuje vysoké množství uhlíkové stopy, zejména hovězího a jehněčího. Je potřeba tomu věnovat více pozornosti a změnit stravovací návyky hlavně proto, aby nás byla Země schopna v následujících desítkách let uživit.

Populace roste, ale plocha země ne, proto je pro udržitelné stravování doporučeno omezit primárně konzumaci masa, ale třeba i mléčných výrobků a vajec. Konkrétně u masa je doporučení 300–500 g na týden. Na druhou stranu, i když bude nějaké stravování dobré pro ekologii, chce to vždy najít si rovnováhu, abyste jedli zároveň to, co máte rádi a chutná vám.

Velkým tématem poslední doby je také vyhýbání se potravinám s palmovým olejem. To je například surovina, u které je potřeba ji porovnat s ostatními oleji a zjistit, zda je opravdu palmový olej tak špatný. Ano, kvůli palmám se kácí lesy, ale 5 – 10 x méně, než u produkce ostatních olejů. Po palmovém oleji je velká poptávka, a proto si získal takovou pozornost, ale je také vysoce produktivní. Jelikož potravina značená „bez palmového oleje“ může obsahovat jiný tuk, například kokosový, který způsobí větší negativní dopad na ekologii.

Jaké jsou novinky a inovace v udržitelnosti potravin? Bude to znít divně, ale například červíci a cvrčci! Ano, zdá se to nechutné, ale je to skvělá ekologická náhrada masa. Obsahuje mnoho bílkovin a když z toho máte mouku, ani nepoznáte, z čeho to je. A sušené, ochucené červy chutnají jako brambůrky. Geneticky modifikované potraviny jsou také důležité pro udržitelnost, ale nachází se zde mnoho mýtů a odpůrců. Avšak GMO potraviny pomůžou získat z malého množství potravin více živin. V neposlední řadě je velkou podporou před vyhazováním potravin třeba swap! Mnoho svých věcí jsem vyměnila často za jídlo, které by lidé v jiném případě vyhodili.


Jaké alternativy k nákupnímu chovaní máš ráda a používáš je?

Úžasnou alternativou nakupování oblečení a dalších věcí je po mě vyměňování přes různé swapovací skupiny. Začínám taky s appkou Leepa a až se vrátím do Česka, těším se, že v tom budu pokračovat a vše s ní bude ještě jednodušší.


Při nákupu potravin používám bavlněné tašky a sáčky na ovoce nebo pečivo atd. Nenakupuji žádné balené sladkosti, raději si je sama upeču.


Kde nejraději nakupuješ?

Kromě jídla (a toaleťáku - ten si z druhé ruky neberu ) vlastně už skoro nikde. Oblečení koupím ráda z druhé ruky, ale popravdě, mám ho tolik, že se snažím unosit to, co mám. Používám vyrobené bavlněné odličovací tamponky, které jsem vyswapovala. Když něco potřebuji jen výjimečně, půjčím si to od okolí. Nejlepší je, když už vás okolí zná, má alespoň trochu swapovacího ducha a před vyhazováním věcí se vás ptá, jestli to nechcete.


Jak se podle tebe lze chovat a žít mimo konzum?

Přemýšlet o tom, o dopadech konzumu. Občas si myslíme, že se nás to nedotýká. Čím víc nad tím budeme přemýšlet a uvědomovat si to, tím to bude lehčí a stane se to automatické. Nemusíme hned všechno nakupovat v bezobalovém obchodě atd. Každý si může vybrat něco, čím začne. Používat bavlněné tašky a pytlíky na nákup, svou láhev na vodu nebo kelímek na kávu, to osobně považuji za dobrý začátek. Dalším krokem může být připravená svačina v krabičce namísto nákupu bagety na benzínce. Můžeme si koupit jogurt den před datem spotřeby, když víme, že ho hned sníme a alespoň se nevyhodí. Když kupujeme něco online, můžeme třeba chvíli počkat. Možná na to za dva dny úplně zapomeneme, anebo to opravdu chceme a potom ten kup třeba opravdu stojí za to. I v second handu s oblečením jsme schopni ulovit dobrý kousek, který nám udělá radost.


Co je to nejmenší, co každý z nás může udělat pro změnu, pro udržitelné stravování?

Každý z nás se několikrát denně rozhoduje, co bude jist, co bude nakupovat a co vyhodí. Změna je tedy v našich rukou. A co může každý z nás udělat?


  • Snažit se nakupovat opravdu to, co potřebuji. Pomůžeme si tím, že nebudeme při nákupní hladoví a uděláme si nákupní list.

  • Potraviny správně skladovat.

  • Nakupovat lokální potraviny. Nemusíme jíst vždycky ovoce z druhého konce světa.

  • Nakupovat potraviny převážně nezabalené a plastové sáčky vyměnit za bavlněné, které můžeme používat opakovaně.

  • Pít vodu z kohoutku, kterou si, případně můžeme dochutit ovocem, bylinkami nebo třeba okurkou.

  • Nakupovat větší balení potravin. Například velký pytel rýže, když víme, že bychom ji nakupovali každý měsíc po malých balíčcích.

  • Přebytečné potraviny zamrazit. Jejich hodnota se tím nepoškozuje.


98 views0 comments

Recent Posts

See All